Infekce střevními parazity u psů: příznaky, prevence a léčba

Infekce střevními parazity u psů patří mezi nejčastější zdravotní problémy u psů všech věkových kategorií. Červi u psůse nejčastěji objevují u štěňat, ale mohou postihnout i dospělé psy bez ohledu na plemeno.
Přítomnost intestinálních parazitů negativně ovlivňuje vstřebávání živin, imunitu i celkový zdravotní stav zvířete. Neléčená infekce může vést k hubnutí, průjmům, zvracení nebo dokonce k vážným zdravotním komplikacím.
Pravidelná prevence střevních parazitů, včasné odčervení a sledování příznaků infekce jsou klíčové pro udržení zdraví a vitality vašeho mazlíčka.
Nejčastější typy střevních parazitů u psů
Škrkavky
Škrkavky patří mezi nejběžnější střevní parazity u mladých psů. K nákaze dochází požitím vajíček obsažených v kontaminované půdě nebo ve výkalech jiných zvířat. Infekce se může přenést také z matky na štěňata, a to transplacentárně nebo prostřednictvím mateřského mléka.
Dospělí intestinální paraziti mohou dorůstat několika centimetrů a způsobují zvětšení břicha, trávicí potíže a celkové oslabení organizmu.
Tasemnice
Tasemnice se přenášejí zejména prostřednictvím blech, vší nebo pozřením infikovaných drobných savců, například hlodavců či králíků. Segmenty tasemnice jsou často viditelné ve výkalech a připomínají zrnka rýže. Parazit se přichytává na střevní sliznici, kde čerpá živiny, což může vést k podvýživě a poruchám trávení.
Měchovec
Měchovci jsou drobní paraziti, kteří mohou pronikat do těla psa buď požitím vajíček, nebo přímo přes pokožku, nejčastěji na tlapkách při kontaktu s kontaminovanou půdou. Ve střevě se živí krví hostitele, což může vyvolat anémii, slabost a v těžkých případech až kolaps. U štěňat mohou mít infekce měchovcem fatální průběh. Měchovci jsou navíc zoonotičtí, tedy přenosní i na člověka.
Tenkohlavec
Tenkohlavci parazitují v tlustém střevě a jsou méně častí, přesto mohou způsobovat dlouhodobé trávicí obtíže, hubnutí a chronický průjem. K infekci dochází požitím půdy kontaminované vajíčky, která mohou v prostředí přežívat několik let. Dlouhá životnost vajíček činí prevenci obtížnější.
Srdcoví červi
Srdcoví červi představují závažnou a potenciálně smrtelnou infekci. Přenášejí se prostřednictvím komárů, kteří při sání krve přenesou larvy do krevního oběhu psa. Ty následně dorůstají v srdci a plicních tepnách. Onemocnění nepostihuje trávicí trakt, ale kardiovaskulární systém, a může vést k srdečnímu selhání. Prevence spočívá v pravidelném podávání antiparazitik s účinkem proti larvám srdečních červů.
Klinické příznaky infekce parazity
Klinické projevy závisí na druhu parazita, intenzitě infekce a celkovém zdravotním stavu psa.
Mezi nejčastější příznaky patří:
-
přítomnost červů nebo jejich segmentů ve výkalech,
-
hubnutí při zachovaném nebo zvýšeném příjmu potravy,
-
nadmuté břicho (zejména u štěňat),
-
matná a zhoršená kvalita srsti,
-
zvracení a průjem, případně s příměsí krve,
-
anémie (bledé sliznice, slabost),
-
podráždění v oblasti konečníku, projevující se tzv. „sánkováním“.
U některých psů může infekce probíhat bez zjevných příznaků. Z tohoto důvodu je vhodné provádět pravidelné parazitologické vyšetření trusu minimálně dvakrát ročně. Vyšetření se nazývá koprologie.
Výskyt střevních parazitů
Podle dostupných dat z České republiky a USA se škrkavky vyskytují u přibližně 2–5 % psů.
Vyšší prevalence byla dříve zaznamenána u psů z útulků a venkovních chovů, kde dochází k častějšímu kontaktu s kontaminovaným prostředím a méně pravidelnému odčervování.
Pravidelná veterinární péče a kontrola parazitárního statusu významně snižují riziko infekce.
Způsoby přenosu infekce
Kontaminované prostředí – psi se mohou nakazit při kontaktu s půdou nebo výkaly obsahujícími vajíčka parazitů.
-
Konzumace infikované kořisti – infekce tasemnicí může nastat po pozření infikovaného drobného zvířete.
-
Ektoparazité (blechy, vši) – slouží jako mezihostitelé tasemnic, pes se nakazí při pozření infikované blechy.
-
Vertikální přenos – některé druhy (např. škrkavky, rohatci) se přenášejí z matky na štěňata v děloze nebo prostřednictvím mléka.
-
Penetrace larev do kůže – typické pro měchovce, kdy larvy pronikají kůží při kontaktu s kontaminovanou půdou.
Parazit
Přenos
Příznaky
Rizika
Škrkavky
Vajíčka v půdě, od matky
Nadmuté břicho, průjem
Oslabení, podvýživa
Tasemnice
Blechy, infikovaná kořist
Segmenty ve stolici, trávicí potíže
Podvýživa
Měchovec
Larvy v půdě
Anémie, slabost
Fatální u štěňat, zoonóza
Tenkohlavec
Kontaminovaná půda
Hubnutí, chronický průjem
Dlouhodobé trávicí obtíže
Srdcoví červi
Komáři
Únava, kašel, srdeční selhání
Smrtelná infekce
Prevence a kontrola
Prevence infekce parazity spočívá v kombinaci hygienických a veterinárních opatření:
-
pravidelné odčervování psů v intervalech doporučených veterinářem,
-
preventivní přípravky s účinkem proti blechám, klíšťatům a komárům,
-
sběr a likvidace psích exkrementů,
-
omezení kontaktu s neznámými výkaly a potenciálně kontaminovanou půdou,
-
pravidelné laboratorní vyšetření trusu.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat štěňatům a březím fenám, u nichž je vhodné zvolit antiparazitika bezpečná pro dané období vývoje.
Střevní a srdeční červi představují významné zdravotní riziko pro psy i jejich okolí. Vzhledem k možnosti přenosu některých druhů na člověka je nutné přistupovat k prevenci systematicky.Pravidelné odčervování, kontrola trusu (koprologie) a důsledná hygiena prostředí jsou nejúčinnějšími nástroji k udržení zdraví psů a ochraně veřejného zdraví.