Transferové faktory a imunita psa – co o nich skutečně víme?
Možná jste se s nimi už setkali. Možná o nich slyšíte poprvé.
Kolem transferových faktorů existuje poměrně hodně zajímavých tvrzení – od „učení“ imunitního systému až po jeho schopnost lépe rozeznávat, kdy má a nemá reagovat.
Jak to ale je doopravdy?
A mají transferové faktory smysl také pro psy?
Nejde jen o to imunitu „posílit“
Výraz „posílení imunity“ používáme velmi často. Ve skutečnosti ale není cílem mít imunitní systém, který reaguje co nejsilněji.
Potřebujeme, aby reagoval správně.
Musí dokázat rozpoznat skutečnou hrozbu, spustit odpovídající obrannou reakci a následně ji také včas utlumit.
Příliš slabá odpověď může být problém. Stejně tak ale může být problémem odpověď nepřiměřená.
Proto mám raději pojem podpora správné funkce imunitního systému než často používané „nakopnutí imunity“.
Co jsou transferové faktory?
Pojem transfer factor není nový. Poprvé byl popsán už v roce 1955.
Původně označoval nízkomolekulární látky získané z bílých krvinek, které byly zkoumány pro svou schopnost ovlivňovat některé mechanismy buněčné imunity.
Velmi zjednodušeně řečeno jde o látky, které jsou spojovány s přenosem některých informací v rámci imunitní odpovědi.
Právě odtud vzniklo populární přirovnání, že transferové faktory fungují jako jakési „zprávy“ pro imunitní systém.
Je to pěkná pomůcka pro pochopení principu, ale je důležité ji nebrat doslova.
Transferové faktory nejsou DNA imunitního systému a nemáme ani důkaz, že by jednoduše „naprogramovaly“ imunitu tak, aby věděla, co je dobré a co špatné.
Výzkum jejich působení pokračuje a jejich přesný klinický význam není ve všech oblastech jednoznačně objasněn.
A kde se vzalo kolostrum?
Právě tady se často začínají míchat dva různé pojmy.
Kolostrum a transferové faktory nejsou totéž.
Kolostrum neboli mlezivo je první mléko, které mládě přijímá po narození. Obsahuje imunoglobuliny a celou řadu dalších biologicky aktivních látek – růstové faktory, cytokiny, laktoferin a další složky.
Pro novorozené štěně má zásadní význam.
Psi totiž na rozdíl například od člověka získávají přes placentu jen omezené množství mateřských protilátek. Velká část pasivní imunity proto přichází právě prostřednictvím kolostra po narození.
Kolostrum však není jen „zdroj transferových faktorů“. Je to biologicky velmi složitá směs mnoha látek, které mohou ovlivňovat organismus různými způsoby.
To je důležité zejména při interpretaci studií.
Co ukázala studie u dospělých psů?
Jedna z často citovaných studií sledovala 24 dospělých psů. Část z nich dostávala po dobu 40 týdnů krmivo doplněné o 0,1 % sušeného bovinního kolostra.
Výsledky byly zajímavé.
U psů, kteří kolostrum dostávali, byla zaznamenána:
vyšší protilátková odpověď po vakcinaci proti psince,
vyšší koncentrace fekálního IgA,
větší diverzita a stabilita střevní mikrobioty.
To ukazuje, že bovinní kolostrum může ovlivňovat některé parametry imunitní odpovědi také u dospělých psů.
Je ale důležité dodat, že studie sledovala bovinní kolostrum jako celek, nikoli samotné izolované transferové faktory.
Kolostrum totiž obsahuje řadu biologicky aktivních látek a výsledný účinek může být kombinací jejich působení.
Imunita a střevo spolu úzce souvisejí
Za velmi zajímavou část uvedené studie považuji změny střevní mikrobioty a fekálního IgA.
Imunitní systém a trávicí trakt jsou totiž velmi těsně propojené.
Střevo není jen místo, kde se tráví potrava. Je zároveň jedním z nejvýznamnějších míst kontaktu organismu s okolním prostředím a důležitou součástí imunitní obrany.
Proto při řešení imunity psa podle mě nemá příliš smysl hledat jeden „zázračný“ doplněk.
Vždy se dívám také na:
kvalitu a skladbu stravy,
trávení,
stolici,
stav střevního mikrobiomu,
věk psa,
tělesnou kondici,
zdravotní stav,
dlouhodobý stres,
léky a další doplňky, které pes užívá.
Imunita totiž nefunguje izolovaně od zbytku organismu.
Má tedy smysl transferové faktory psovi podávat?
Mohou být zajímavou součástí podpory organismu, zejména pokud se na ně díváme jako na jednu část celkového přístupu k imunitě.
Výzkum transferových faktorů probíhá již desítky let. Nejvíce dat pochází z humánní medicíny, u psů je zatím kvalitních klinických studií méně.
Proto je nevnímám jako samostatnou léčbu konkrétního onemocnění.
Mnohem větší smysl mi dávají jako součást širšího přístupu, který bere v úvahu výživu, trávení, stav střev, věk, zdravotní kondici a další individuální potřeby psa.
A co alergie a autoimunitní onemocnění?
Právě zde je dobře vidět, proč není ideální mluvit pouze o „posilování imunity“.
U alergických nebo autoimunitních problémů totiž nechceme imunitní systém bezhlavě zesilovat. Důležitá je především jeho správná regulace.
Transferové faktory jsou v této souvislosti zajímavé právě pro svůj vztah k buněčné imunitě a komunikaci imunitního systému.
U psa s konkrétní diagnózou bych ale vždy jejich použití hodnotila individuálně a s ohledem na celkový zdravotní stav a případnou medikaci.
Potřebuje podobný doplněk každý pes?
Určitě ne.
Zdravému psovi nemusíme automaticky přidávat další a další doplňky jen proto, že každý z nich má zajímavé účinky.
Základ zůstává pořád stejný:
kvalitní a vyvážená strava, zdravé trávení, přiměřená tělesná kondice, pohyb, dostatek odpočinku a co nejméně dlouhodobého stresu.
Teprve potom má smysl přemýšlet, zda konkrétní pes potřebuje ještě něco dalšího.
A hlavně – proč.
MOTHERBOARD for PETS
Právě zájem o transferové faktory mě přivedl také k přípravku MOTHERBOARD for PETS od VENJENZ, který jsem zařadila do nabídky Noran.
Zaujal mě především tím, že nestaví pouze na jediné složce. Transferové faktory kombinuje s dalšími látkami, které se používají v souvislosti s podporou imunity, trávení a celkové odolnosti organismu.
Ve složení najdeme například quercetin, moringu, boswellii, tulsi, kurkumu, ashwagandhu, bacopu a směs medicinálních hub.
Právě komplexní složení je pro mě na tomto produktu zajímavé.
Nevnímám ho jako něco, co automaticky potřebuje každý pes. Ale u psa, u kterého má cílená podpora imunity své opodstatnění, mi dává smysl jako jedna z možností, se kterou lze pracovat v rámci celkového výživového a podpůrného režimu.
A stejně jako u ostatních doplňků je pro mě nejdůležitější jedna věc:
nevybírat podle toho, kolik benefitů produkt slibuje, ale podle toho, co konkrétní pes skutečně potřebuje.
Použitá literatura
Satyaraj E, Reynolds A, Pelker R, et al. Supplementation of diets with bovine colostrum influences immune function in dogs. British Journal of Nutrition. 2013;110(12):2216–2221.
Macias AE, Guani-Guerra E. Transfer Factor: Myths and Facts. Archives of Medical Research. 2020;51(7):613–622.
Viza D, Fudenberg HH, Palareti A, Ablashi D, De Vinci C, Pizza G. Transfer factor: an overlooked potential for the prevention and treatment of infectious diseases. Folia Biologica. 2013;59(2):53–67.
Článek má informační charakter a nenahrazuje veterinární vyšetření, diagnostiku ani léčbu. U psa s chronickým onemocněním nebo dlouhodobou medikací je vhodné zařazení nového doplňku konzultovat s veterinárním lékařem.